severovýchodní polsko - mazursko a velká jezera
Popularita regionu vodních radovánek, Velkých jezer Mazurských prudce roste. Dávno již není strašákem tisícikilometrová cesta z Česka k nim. Polští stavbaři jsou samozřejmě také zdatní chlapíci jako ti naši a v současnosti s podporou Unie přepisují silniční mapu Polska doslova každý den. A tak po celkem svižné celodenní jízdě kempujeme u jezera Roš poblíž města Pisz. Využíváme k tomu, stejně jako při dalším pobytu tzv. "domki letniskowe" s přívlastkem "s lazienkami". To je míněno i jako doporučení, co vybrat v místě, být v přírodě, v pohodlí, v suchu a bezpečí. Mimo sezonu nakonec i v příjemném klidu...
Jachtařský region jsou Velká jezera opravdu dobrý, Každého určitě napadne, jak se tolik jachet v přístavištích k vidění při tak krátké sezoně zaplatí, kolik se jich obsadí a jak to vypadá, když valná většina z nich vypluje. My jsme provedli v oblasti celkem komplexní procestování všeho, co jen trochu stojí za vidění a co objíždějí české cestovky. To jsou především města, zejména Mikolajki, Gyzicko, Ryn, Ruciane-Nida, Pisz, Orszys, Kruklanki a nejsevernější Wegorzewo. Návštěvní TOP místa potom určitě Wilczy Szaniec - Vlčí doupě v Gierloži a bunkry v Mamierkách u jezera Mamry. Polský "šlendrián" je tu trochu poznat, expozice by si zasloužily větší opečování i služby za vstupní poplatky. Celá řada dalších stavebních projektů kolem jezer ovšem září unijní novotou a tak snad i chvíli vydrží. Z outdoorových činností jsme spluli vcelku dlouhý úsek populární řeky Krutynia ústící od západu do Velkých jezer, Dále se často jezdí také řeka Sapina do jezera Mamry u Wegorzeva a řeka Pisza z jezer odtékající a ústící do řeky Narew. Vodní splouvání říční na typických 2-kajakách se zdá zde být dokonce populárnější než cyklotoulky. Pro cykloturistiku jsou ideální oblasti lesní tzv. Puszcza - polesí. U jezer ta jižní v okolí Pisze, Ruciane - Nida a Nidského jezera a severní tzv. Puszcza Borecka, obzvlášť zajímavá. Desítky kilometrů lesních cest v lese spíše více než méně divoce rostoucím. Samozřejmě, že jsme si nechali taky něco "na příště" a nesjeli hned všechno, to je jasný...
V oblasti vládne určitě mezi "místňáky" především turistika stacionární, pobytová. Ubytovat se a pobýt "u jezior". Dalším odvětvím je také turistika vojenská po stopách obou válek světových. Ty tenhle kraj rozhodně nezasáhly nijak okrajově. Navíc i polský folklor, cesty po stopách návštěv papežských. Hrdost na slavného krajana Jana Pavla II. je oprávněně silná. Zmínit je třeba také polské stravování. Užili jsme si kartacze, nalečniky, pierogi, "rybky pražione z jezior miejscnych", jen ten "bigos" nikde neměli, čert ví proč? Na všeobecné zlepšení čeká také polské soudruhy péče o třídění odpadu, tam by to chtělo hodně přidat, oproti našim zvyklostem! Za všeobecnou čistotu prostředí ale zase pochvala, to docela překvapilo. Po několika dnech u jezer pak přejíždíme o nějakých sto kilometrů dál, do polesí Augustowsko - Suwalského, vojvodství Podlaskie. To je cíl cesty No. 2...
Slunce západ nad jezerem Roš, nijak se neliší od toho na rybníku jihočeském...


Plavba jachetní vyžaduje na jezerech sklopné stěžně, znalost pravidel přednosti a také motorářské dovednosti. Zelené školní plachetnice cvičné zcela jistě "dala Unie".



Středobodem Velkých jezer jsou Mikolajki, dělící oblast na jih - sever...


Opravdovým centrem je Gyzicko. Procházka městem, okruh motorovkou, pevnost Boyen a rozhledna ve vodárenské věži lehce zaberou celý den...




Pralesní řeka Krutynia má několik etap, centrem splavů je Ukta. Doporučený úsek z Krutynie do Ukty asi 15 km plus 8 km ještě navrch...



Vůdcův hlavní stan. Hitlerův bunkr jako osobní sídlo při tažení na Rusko. Takových pyramid měla tahle parta hlavních strůjců evropského neštěstí v Gierloži celkem šest (každý svůj na bydlení). Plus spoustu dalších objektů, logistických a hospodářských. Mnoho z nich dnes připomíná skalní města, jen ty dráty trčící prozrazují, že jde o beton. Celkem silný zážitek. Rozum takové psychopatické konání nebere...




Bunkry Mamerky v podzemí... Tajné zbraně a další šílenosti k vidění a hlavně připomenutí si...



Na závěr ještě obrazy přírodní...


A pokračujem přes Borecký prales na Podlaskie...
LZT - červen 2015

