MOTTO
Vítám Vás na Cákalských stránkách...
Zdravím všechny pravidelné i náhodné návštevníky mých osobních webových stránek. Zachycuji zde písmem a fotem svoje zážitky a poznatky z cest, okolní události, myšlenky a názory, trochu své i jiné historie.
Věřím, že Vás tu na Cákalských stránkách něco z uvedených článků, zpráv nebo meditací zaujme a třeba i inspiruje...
LZT
Napište nám
vodácká klasika - salza nezklamala
Hledání vody to je těžký vodácký úděl. Nejinak tomu bylo v druhé půli května, sprchlo sice vydatně, ale země česká sála vodu tak, že zas nebylo kde. Vodácká dušička musela pro vybraný volný termín strávit, že nový potůček či říčka v Bavorsku do sbírky nepřibude ...... S kamarádem Jardou jsme tak dlouho od pondělka do středy majlovali, až jsme vymajlovali klasiku na rakouské Salze. Řece, co každý zná a kde každý byl ... a která umí mít vodu v podstatě pořád aspoň na sjetí, když ne na zvýšený adrenalin. Pro ty co nebyli, Salza se nachází v pohoří Hochschwabalpen , kraj Dolnorakouský a vlévá se zprava do řeky Enns kousek pod městečkem Hieflau. V pátek čtvrtého květnového víkendu 2008 jsme se sjeli na trase, přeložili věci do jednoho auta a odpoledne už kempovali ve vodácké obci Wildalpen na Salze. Večer jsme si připisovali do deníčků vodáckých úspěchů patnáctikilometrový splav z kempu k výstupišti v Palfau.
Vodočet hlásil ideálních 180 cm na...http://www.kajak.at i ve skutečnosti a tuhle krásnou vodu si v toleranci pár cm udržel celé tři dny ... V sobotu pak přibylo slunce a modř nad Alpou v kontrastu se sněhovými špičkami těch vyšších vrcholů ... no idilka ......
Z radosti prvního dne jsme pak nerozdílně večer na břehu u hučící peřeje usrkali tři litry červeného. To poněkud poznamenalo (aspoň u mně), sobotní vodácký výkon na prodloužené trati 21 km, včetně spodní soutěsky dále pod Palfau. Navíc dost zlobilo pravé ramínko ... nejdůležitější orgán kajakáře???... Takže lehkosti ve výkonu mnoho nebylo. O dost se všechno na stejné štrece zlepšilo až v neděli. Jarda si to, aspoň se zdálo , užíval o mnoho lehčeji a mazlil se se zbrusu novým kajakem, který na té klasice klasické zrovna zajížděl ...
Salza se jezdí i výše než z Wildalpenu o nějakých 12-14 km od přehrady pod městečkem Mariazell. K soutoku s potokem Lassingem je to z kempu asi 6 km na rozjetí na klasifikaci do stupně divoké vody WW II. Pak obtíž zvýší o stupeň na WW III a tu si udrží až do konce, včetně několika míst, kde se doporučuje "dát si bacha". Jak už to na řekách bývá, někdy se s kolísající vodou zvyšuje i snižuje obtíž tak i tak. Není v tom žádné pravidlo. Cestovní kanceláře přiváží k řece tisíce více či méně zkušených vodáků a tak není nouze o dramatičnější a často i veselé výjevy pro diváky. Pro plaváčky už to většinou taková švanda nebývá. Prostě prima vodácká štace.
Tenhle válec, rodeisty nazývaný "playspot", jsme raději dávali uctivě těsně zleva, občas žere lodě i s lidma a po chvíli opovržlivě vyplivuje.
Protože jsme sebou neměli řidiče a potažmo fotografa, žádné výjevy z tratě nebudou. Přidávám jako náhradu foto z letošního společného rozjíždění na soutoku Vydry a Křemelné před splutím Otavy.
Zájezd se vydařil a když klasika, tak se vším. Při konzumaci smažáku v motorestu u Kaplice jsem si uvědomil, jak dlouho už jsem se na něj po přejetí hranice nezastavil. Klasika je holt klasika.
LZT - květen 2008