fotbal to je hra
Tak to naši miláčková na Euru zase schytali i přes všechny naděje do nich vkládané a ambice od nich očekávané... Po kolikáté už... Ale však ono se to jednou povede. Chudák pan trenér, odchází na penzi a kluci mu tohle vyvedou. Vést o dvě branky, pak vypnout a prošvihnout historicky ojedinělým způsobem. Co se přihodilo nebo jak to vlastně bylo ???
Trošku víc se v tom pohrabeme, klacíkem pošťouráme a zase jim odpustíme. Zase to budou miláčkové. Příznivci budou hltat zprávy o jejich bolavých kolínkách, odřených nožičkách a dalších bebíčkách.... Ti ostatní si to musí chca nechca poslechnout taky, když je toho plný rádio, telka i žurnály. Naštěstí mně tohle odvětví nijak významně nerajcuje a smutek fotbalového národa jde trochu out. Nebojte, zase vyjde sluníčko. Omladíme, vystřídáme, posílíme, však ono to půjde...
Skupinové příležitostné fandovství je asi hlavně o příležitosti se trochu víc odvázat a odventilovat emoce. I když to často vypadá, že znalců fotbalu je v národě plno. Myslim, že jich je přiměřeně. Už podle toho, že těch ...."co neskákali" a přesto jsou Češi... bylo celkem dost.
Hra je to ovšem pěkná a na štíhlé fešáky s balonem se každý rád koukne, ať ví o co jde nebo ne. Chléb a hry vždycky dokázaly strhnout lid a určitě je dobře, že tomu bude tak i dál. Prostě jsme jen jednou dostali "klepec".
LZT - červen 2008