MOTTO

Vítám Vás na Cákalských stránkách...



Zdravím všechny pravidelné i náhodné návštevníky mých osobních webových stránek. Zachycuji zde písmem a fotem svoje zážitky a poznatky z cest, okolní události, myšlenky a názory, trochu své i jiné historie.



Věřím, že Vás tu na Cákalských stránkách něco z uvedených článků, zpráv nebo meditací zaujme a třeba i inspiruje...

LZT

Napište nám

cesta z čech až na konec světa

Cape Finisterre v západní Galicii ve Španělsku býval svého času asi opravdový "konec světa""...??? Tedy nejméně ještě v roce 1466, v počátcích období tzv. renesance, zcela jistě. Tehdy se, podle pana spisovatele Jiráska, k němu vydala i česká družina vedená Lvem z Rožmitálu. Vyslaná byla samotným králem českým Jiřím, zvaným z Poděbrad. Sice trochu oklikami, samozřejmě i s jinými úkoly, ale cíle dosáhla. Jak se na tenhle "konec světa" dostaneme dnes???

Původní naše cesta měla vést celým Portugalskem od jihu na sever a zastavit se i na tomto poutním místě. Po zjištění, že každý trajekt z Genovy nebo Livorna vás vtipně vysadí jedině za vodou v africkém marockém Tangeru a nikoliv také v Andalusii nebo Algarve, jak by se mohlo zdát přirozené, nastala změna. A "Cesta z Čech až na konec světa" byla na světě. Dnes se na konec světa dostaneme evropskou dálniční sítí z Česka po ujetí nějakých 2700 km. Překonat musíme jen nástrahy pravidelné německé dálniční "Stau" - zácpy u Heilbronu a povětšinou náročné průjezdy kolem měst Paris a Bordeaux. K tomu poplatit výživná mýta ve Francii (průjezd FR skoro 90 Eur jeden transit), projet hornaté Baskicko, horákov Kantabrii a Asturii a je TO. Kupodivu Španělskem se zatím po Autovia Cantabrica jede hodně režijně, doslova "za pár Eur". A jsme na Galicijském pobřeží...

Je to ale ovšem s těmi západními mysy všechno tak trochu "pofuck". Ve skutečnosti nejzápadnějším mysem Evropy je jihoportugalský Cabo da Roca u Lisabonu a nakonec i nedaleký mys Touriňan v Galicii je západnější, než náš Finis-terre, konec země. Jak k tomuhle lidstvo dospělo se dá jen domnívat nebo trpělivě "vygooglovat". Viděl bych tu souvislost s nějakým tím církevním fetišismem a tzv. "Svatojakubskou cestou" do poutního města Santiago da Compostela. Na Cape Finisterre totiž poutní cesta Svatojakubská končí, poutník se "očistí", umyje, spálí boty a snad i starý oděv, z mysu hledí na západ slunce a ráno začne "nový život". Ale tohle na jiných stránkách vědí určitě líp, jak a proč to vlastně je (nebo bylo)...

Celkové zážitkové hodnocení vyznívá lépe pro Severní Portugalsko, přírodnější, klidnější, milejší... Galicii, Asturii i Kantábrii poznamenávají především vrchy, kopce a hory všeho druhu, rozsáhlé eukalyptové lesy, poměrně husté osídlení (např. aglomerace Vigo + Pontevedra= děs/běs) a veliké vzdálenosti od jedné zajímavosti k druhé. Všimneme si i skvělé, husté dálniční sítě, spousty mostů, tunelů, podzemních parkovišť a taky údolních přehradních nádrží. Stavitelská "betonářská lobby" je v SP i PT při chuti. Cestovatelské chuti by neměly v těchto oblastech uniknout m.j. místní pochoutky, jako všudepřítomná nasolená šunka "presunto", fazolová fabada (fajada), tortilla espaňola, rýžová paella, různé mořské plody "mariscos" nebo rybky "pescados". Na pečivu se v místních "padaría" tady dá "ujíždět" denně dost lehce. Stejně tak jako na častých sklenkách "dobrého portského". To nám šlo celkem dost dobře. Mezi oblastní vinařské produkty patří hlavně Vino Verde, mladé, šumivé bílé víno a červené víno různých mix odrůd, které se v podstatě nikde neprodává jako "odrůdové"...

K tomuhle článku přidávám pár "pěkných" fotek z "konce země", bez cestopisné a zeměpisné souvislosti. Těm se věnuji v následujících článcích, Asturie a Galicie a v článku Minho a Douro. Přidám ještě jednu "dobrou cestovatelskou radu", kterou jsme naštěstí nepodcenili. Mapy si vezte z Česka. NIKDE cestou nekoupíte žádné podrobnější než místní "třístovky" a výše. Ale opravdu nikde...

Symbol pobytu "dobré portské", oceán a pláže. Méďa taky chtěl mít "pěknou fotku" z cesty, tak jsme mu jich pár udělali...

Nekonečnej oceán... A my na kempu...

Takhle to vypadá na konci země. Pár ohnišť s hadry a botami a skály pobřeží "Costa Morte"...

Maják na konci země...

Turisté v Národním parku Peneda - Geres, při pondělku zavřená Altamira, španělská obdoba Cromagnonu, umělci a kruhové objezdy v Braganca v Portugal...

Pár zajímavostí, tedy jak mi říkáme "pěknejch fotek" nakonec...

 

LZT - červen 2012