MOTTO
Vítám Vás na Cákalských stránkách...
Zdravím všechny pravidelné i náhodné návštevníky mých osobních webových stránek. Zachycuji zde písmem a fotem svoje zážitky a poznatky z cest, okolní události, myšlenky a názory, trochu své i jiné historie.
Věřím, že Vás tu na Cákalských stránkách něco z uvedených článků, zpráv nebo meditací zaujme a třeba i inspiruje...
LZT
Napište nám
plavba na sicilii a Liparské ostrovy
Eolské souostroví u severního pobřeží Sicilie je u nás v Česku více známé jako Liparské ostrovy. Tvoří jej celkem 11 převážně vulkanických ostrovů, tedy jedna sopka vedle druhé. Sedm z nich je obydleno a žije na nich asi 14 000 obyvatel. Jsou to centrální ostrov Lipari, Vulcano, Salina, Alicudi, Fillicudi, Panarea a nejvzdálenější Stromboli. Celá oblast je zapsaná na seznamu UNESCO jako přírodní památka. Eolie isole dostaly své jméno v dávných dobách po antickém bohu větru Aeolovi, a myslím, že to bylo od Řeků. Plavba na běžný týdenní charter jachty je k nim možná ze tří marin, Sicilského Portorosso, Kalabrijské Tropei resp. Vibo Valencia a nebo námi zvoleného Regio Calabria v Messinské úžině. Vzdálenosti z každého místa jsou nějaký 40-50 NM... (1 námořní míle = 1852 m).
Naše šestičlenná posádka měla ještě k dobru jeden den nájmu lodi navíc a zvolili jsme kombinovanou cestu letadlo - vlak. Na křídlech Wizzair z Prahy do Napoli a pak 5 hodin vlakem pobřežím Kalabrie na místo. Začátek Velikonoc nás vytrestal, vlaky obsazené, přeplněné... Doporučuje se s Trenoitalia jízdenku-místenku po internetu dopředu VŽDY. A to tam i zpět (to zas bylo v Římě blahořečení)... No pořád něco...
Na místo dojíždíme v noci 21.dubna. Ráno přebíráme loď, 13-ti metrovou Cyclades 43,4 jménem ANEMOS, vychytáváme závady a v poledne už Via Sicilia. Asi 35 NM do přístavu Milazzo na severním pobřeží. Tlačí do nás silný vítr od sopky Etna (3329 m.n.m.), dominanty kraje, dojíždíme za světla a jsme navečer uvázaní v přístavu. Další den přejezd asi 25 mil na nejbližší ostrov Vulcano. Kotvíme v zátoce Porto di Ponente. Vrchol kráteru Vulcano je výzva a nastupujeme na vrchol 391 m.n.m. Krásný zážitek...
Přeplavba na Panareu a Stromboli (dalších 25 NM) probíhá naposledy za slušného počasí a dobrého větru. Sopečný ostrov má hodně omezené podmínky pro kotvení a přistání vůbec. Plány na cestu na vrchol "českou cestou" ničí zesilující vítr a vlnění. Bezesná noc u St. Vincenzo, večerní překotvení a ráno na Velikonoční pondělí rychle pryč z kotviště. Jenže v "závětří" za ostrovem do nás buší padavý vítr z vrcholu Stromboli, síla 5 BF. Z kráteru se kouří, vše je strašidelně ztemnělé. K tomu meteo-warningy na lokální bouře v oblasti až do tzv. gale - vichřice. Rozhodnutí je rychlé, davaj pryč, na vodě "šestka vítr" 12-14 m/s a řádné vlny. Dojíždíme za ochrannou hráz mariny Pignataro na ostrov Lipari a zvečera přišla slibovaná "gale" o síle až 8 BF. Stromboli nás hnala "svinským krokem"...
Ostrov si užíváme celodenním výšlapem k pramenným vývěrům St. Calogero. Zásadní chyba, lázeňská výstroj je nám ku ničemu, prameny dávno nepramení. Místním to ale nijak nevadí a dál lákají turisty na "Therme". Z mariny pak šestý den vyplouváme nějakých 35 mil přes vodu k legendární Scylle (silné proudy a zrádné mořské víly...!!!) a Messině. Zkraje na vítr. Jeho ústup je pak předzvěstí další hlášené bouře, které ujíždíme na motor. Stíháme. Za námi je černo...
Jak to tak bývá, problém přichází v nejméně potřebný čas. V trajektové dráze mezi Villa St. Giovanni a Messinou vysazuje motor. Nečistoty v palivu, jak se později ukázalo. Hustý déšť, mlha, bezvětří a kolem trajekty sem a tam. Příhoda probíhá za asistence přivolané Coast Guard a odtahuje nás náš pronajímatel lodí ze společnosti Spartivento. Ujet se nedalo ani na plachty, padlo totální bezvětří a my se stali tzv. "neovladatelným plavidlem" Ještě soupis protokolu na "strážnici" a je TO. Konec dobrý...
Poslední den po opravě trávíme ještě přeplachtěním do Messiny a závěrečným posezením posádky v rybí resturaci v Regio Calabria. Následující poledne vyloďujeme, po pochůzce po městě začíná kombinované putování v opačném pořadí vlak - letadlo. Ještě, že ty cesty domů bývají vždy o něco kratší...
Jachta ANEMOS u mola v Milazzo a v mlhavé dáli sopka Etna...
Kráter Vulcano je hodně mladý. Vystoupil z moře v roce 183 n.l. Pořád se na něm něco děje...
Lovec beze zbraně, logistik, pokladník a fotograf výpravy Hofi...
Ráno na ostrovech a posádka za plavby...
Pohledy na Stromboli, vpravo lávové pole ze severozápadní strany, klidně hladina jen vypadá na fotce...
Odhadněte, co z takových mraků přjde. A to bylo pořád, přijde, nepřijde...
Marina Pignataro na Lipari a pohled na město Lipari...
Posádka na pochodu centrálním ostrovem...
Skupinové aranžované grupenfoto jsme ani nějak nestihli. Zleva Zdeněk Vokáč, Pavel Douša, LZT, Jára Šulc a Michal Zamlinsky. Solo pak pan fotograf Pavel Hopfinger na palubě...
Nucený odtah do mariny v Regio, 5 mil na laně, "v pohodě" připlouváme do Regio Calabria...
LZT - květen 2011 (foto: členové posádky)